Temná strana měsíce

Městský ruch. A život ve městě ji moc nebavil, ale jelikož jí je patnáct let tak nemá moc na výběr. A to jí štve, ale co může udělat? Její jméno jest Ester Rowan. Je z rodu Mogen. Rod Mogen je prastarý rod z ranného středověku z 11. století. Avšak na tento rod se už dávno pozapomnělo. Chodila už do prvního ročníku na masérku. Moc jí to bavilo. Aspoň že tak no ne? Moc přátel neměla prostě byla jiná než ostatní navíc se jí báli. Ani nevěděla přesně proč. No mívala sny, které se potom stávali skuteční víte? Kdysi byla malá ale i když byla malé dítě tak se jí stávali různé divné příhody či viděla svět, který je normálním lidem skrytý. Vidí svět a pravdu. Je spojená s energií celého vesmíru. Od dětství cítila že není člověk, ale něco jiného a že nepochází že světa lidí. Ale nemohla přijít na to co ve skutečnosti je. A tak po tom všem po té pravé pravdě začala pátrat.

Toužila po tom zjistit či si vzpomenout na to co opravdu je zač. S matkou si nerozumí a pravý táta je alkoholik. A její nevlastní otec ji nesnáší. Trpěla jak ve škole tak i všude kam vlezla. Od jejího narození ji všichni nenáviděli a ona se kvůli tomu dost trápila. I když je jí teprve patnáct let tak si toho zažila už dost. Šikana a bolest. Její život je a bylo peklo. Moc jí bolelo to že na ni její otec sral. Když se tam dostala jednou za rok tak ho chodila tahat z hospody a to byla docela dost malá, ale i tak je to přeci její otec. Díky těm divným událostem které se jí děli se začala zajímat podvědomě o magii. O různé bytosti a schopnosti i mytologii všeho druhu. Chtěla zjistit více o sobě proč se jí to děje a chtěla znát i důvody. A tak zjistila že je médium, že umí komunikovat s mrtvými a různými bytostmi. A že média vidí i budoucnost jak ve vizích tak i ve snech.

Postupně se dostala jak jinak než k upírům a vlkodlakům. Začala sledovat dokumenty o historii lidstva a i o různých bytostech. A ponořila se do světa mimo ten lidský. Ostatní lidé jí kvůli tomu brali za blázna a cvoka co patří do psychiatrické léčebny. O to více ji začali šikanovat. A tak se uzavřela do sebe a přestala komunikovat s lidmi a začala o to víc komunikovat se zvířaty a přírodou. Zvířatům a přírodě rozuměla víc než lidem. Jak šel čas tak už byla najednou dospělá a začal boj o život. Vše začala vidět ještě úplně jinak, ale o magii se zajímat vážně nepřestala. Spíše naopak. Získávala čím dál více informací a postupně i zkušenosti s jinými světy a nelidskými bytostmi. Úplněk ji dodával sílu a energii. Zjistila že má obrovskou moc a sílu a že je dost silná bytost. Nemůže vstoupit do kostela. Když byla kdysi dodána bohu tak se k ní jednoho divného dne stalo, že se k ní najdou bůh obrátil zády. Prostě najednou tehdy v tom kostele cítila jak jí bůh zavrhl a tak se začala věnovat o to více černé magii. A začala se o to víc zabývat Satanem.

Vzpomínky. Vzpomínala na svou minulost. Její minulost je dost temná a zlá. Kdysi ještě pomáhala lidem a snažila se lidstvo zachránit. Ale čím dál tím víc ji lidé jen využívali a ubližovali. Ale i tak se vždy dokázala zvednout ze dna. Chtěla jít za světlem, ale žádné nenacházela a tak začala čerpat energii z temnoty kolem ní. Ze své vnitřní temnoty a nenávisti vůči všemu. Začala lidstvo nenávidět. Ale i tak se pořád snažila jim pomoci. Postupně času zjistila že je to vše co viděla za vize tedy jen určitý druh vizí, že jsou to její vzpomínky z dávných časů. Z jejího minulého života. A celkově si vzpomněla na různé své minulé životy. Byla krvelačný upír. Který mučil a to dost lidí ještě v raném středověku. Ano zabila mnoho lidí... Jenže stále o sobě neví celou pravdu a snaží se pátrat dál a dál do své minulosti. Ale nic nenachází . Každá bytost jí řekne něco jiného či to co už ví.  Takže její pátrání nenachází konce . Bylo jí i řečeno,  že o sobě nesmí vědět celou pravdu a tak byla dost z toho špatná.  Prahla po odpověděch na své otázky.  Ale i tak ji to nedalo,  a hledala dál... Najednou ji do jejího života vstoupil on... Když zrovna že zoufalství chtěla spáchat sebevraždu.  Ano má za sebou dost pokusů o sebevraždu,  ale vždy jí poslali do prdele,  že ještě nepřišel její čas a prostě jí dál nepustili a vždy to vše přežila.  Jednou pro jejím posledním pokusu o sebevraždu přežila vlastní smrt.  Ano jako by vstala z mrtvých...

Ale když potkala jeho dostala konečně důvod proč žít . Zamilovaná do něj pomalu začala zapomínat na své pátrání,  protože teď měla plnou hlavu jeho své lásky.  Nakonec se do sebe oba zamilovali ... Potkali se tehdy na hřbitově.  A také spolu začali cestovat světem. Byli to nádherný časy  . Také se rádi milovali na hřbitově na hrobech mezi hřbitovními svíčkami.  A on miloval propichování jehlami své péro.  Začalo jí to až moc bavit.  Díky němu začala konečně žít se vším všudy.  Vždy si našli nějaké to místo kde si zašukat.  A začali spolu šťastně žít.  Už ani jeden nebyl osamělý protože měl jeden druhého. Moc se milovali.  Smrt ani jednoho ještě nechtěla.  Vždy když jeden z nich se snažil zemřít vždy to přežil. Ano smrt se jim vyhýbala obloukem.  A to je občas sralo,  ale spolu to vždy ty stavy nějak přežili.  Oba mají psychických nemocí jako nasráno. Takže občas své stavy úplně nedávali,  ale i tak nějak žijí spolu dodnes...